Warning: Creating default object from empty value in /DISK2/WWW/navychod.cz/www/visual-php-core/professional_1_7_9_732/opt/table.class.php(2) : eval()'d code(1) : eval()'d code(1) : eval()'d code on line 1 Navýchod.cz - Navýchod - Slovinské literární ceny letošního léta
/bannery/3-2017.jpg./bannery/3-2017.jpg
/images/banner/banner_horni_2-new.jpg./images/banner/banner_horni_2-new.jpg
Právě si prohlížíte číslo 5/2002


Slovinské literární ceny letošního léta


Aleš Kozár


Slovinská literární obec má již většinu letošních oceňování za sebou. To skýtá vítanou příležitost pro malé ohlédnutí. Protože řada z oceněných jmen není u nás příliš známá, bude užitečné je trochu blížeji představit.

Jen první oceněný je u nás dobře znám. Milan Jesih, který v únoru převzal Prešerenovu cenu za básnické dílo, byl k nám uveden knižním překladem-výborem ze dvou knih sonetů (Sonety, Votobia 1997, přeložil F. Benhart). Jeho nesmírně koncizní, sevřená a až virtuózní práce s formou jej jakoby předurčovala také k překládání nejnáročnějších textů, např. Shakespearových her (o loňském hostování Městského divadla Lublaň s hrou Večer tříkrálový v překladu jmenovaného básníka se již v časopise Navýchod psalo). Je básníkem velice pokorného výrazu, jazykového cizelérství, ale také nesmírného smyslu pro (sebe)ironii, hru pro hru samou a zároveň pronikání k hluboké osudovosti člověka.

Druhou cenou udělovanou básníkům je srpnová Veroničina cena. Jejím letošním laureátem se stal Miklavž Komelj, devětadvacetiletý autor, za svou třetí sbírku Rosa. S Jesihem, který tuto cenu převzal loni za sbírku Jamby, ho spojuje úcta ke klasické formě (první dvě sbírky Světlo delfína, Jantar času), zejména sonetu. Byť navenek se ve své poslední sbírce přiklání k volnějšímu verši, zdůrazňuje jeho vnitřní klenutost a uzavřenost. V jeho básních je cítit hluboká erudice nejen v literatuře, ale i v dějinách umění či filosofii.

Přestože bývá Slovinsko často označováno jako velmoc poezie, pro 90. léta byl charakteristický mohutný nástup prózy. Za celé desetiletí se uvádí vydání bezmála čtyř set (!) románů. Také proto bývá velká pozornost upřena k červnovému udělování ceny Kresnik. Letošní oceněnou byla dcera Anderej Hienga Katarina Marinčičová za román Skrytá harmonie. Je sestaven ze střípků příběhů z času první světové války. Autorka v něm s proustovskou citlivostí postihuje vrstevnatost postav a dějů, které teprve ve vzájemné široké souvislosti skládají smysl, harmonii času.

Z nominovaných autorů vzbudil značnou pozornost Andrej E. Skubic (nar. 1967), jehož román Hořký med již dříve cenu Kresnik získal. Poetiku drsného stylu a až joycovského vnitřního proudu řeči dovršil ve svém románu Fužinské blues, za který byl letos nominován. Hořkou chuť života lidí z lublaňské čtvrti Fužine dotváří jakýsi postmoderní škleb, který nese časová rovina děje: příběh se odehrává v den pikantního fotbalového zápasu Slovinsko-Jugoslávie na ME v roce 2000. Skubic se ve slovinském prostředí prosadil mj. také efektní charakterizací postav pomocí jazyka – nejrůznějšími slangy a sociolekty.

Mezi ostatními nominovanými je již dobře známým a zavedeným autorem Jože Hudeček (nominován za román Hluchota). Příběh starého krejčího, který žije jindy než dnes a s jinými než s námi, klade otázky po smyslu a hodnotě komunikace, etické váze slova či možnosti utéci propasti moderního světa.

Román Prohra Lenarta Zajce je pokračováním románu Od pěti do dvanácti o ztrátě mladických iluzí a ideálů, o ztrátách a prohrách lidských životů. Náhoda hraje velkou roli také v románu Polony Glavanové Noc v Evropě, v němž se střetávají do té doby oddělené životy nejrůznějších lidí na cestě omnibusem noční Evropou mezi Paříží a Amsterdamem.

Čeští vydavatelé mají bohužel k soudobé slovinské próze značný dluh, výjimkou jsou jen Jančarovy romány, Blatnik a Debeljak, z poslední doby připomeňme antologii Vně hranic. Letošní Kresnik ukazuje, že slovinská literatura má vedle poezie co nabídnout i na poli prózy.





e-mail: zc.dohcyvan@eckader copyright 2011 Navýchod