Warning: Creating default object from empty value in /DISK2/WWW/navychod.cz/www/visual-php-core/professional_1_7_9_732/opt/table.class.php(2) : eval()'d code(1) : eval()'d code(1) : eval()'d code on line 1 Navýchod.cz - Navýchod - Hitler ve Slovinsku?
/bannery/banner_1-2017_1.png./bannery/banner_1-2017_1.png
/images/banner/banner_horni_2-new.jpg./images/banner/banner_horni_2-new.jpg
Právě si prohlížíte číslo 2/2003


Hitler ve Slovinsku?


Kamil Valšík


Není třeba se bát. Nejde o skutečného Hitlera, ani o žádného jeho potomka. Jedná se o malého jeskynního brouka z čeledi Střevlíkovitých (Carabidae), který nese opravdu podivné jméno: Anophthalmus hitleri. Žije v přibližně 15 jeskyních v okolí Celje v severovýchodním Slovinsku. I přes svou velikost, pouhých 5 mm, dostal jméno jednoho z největších zločinců v historii lidstva. K tomu došlo velice zajímavým způsobem.

Poprvé byl nalezen roku 1933 v jedné z jeskyní v celjském krasu slovinským přírodovědcem Vladimirem Kodričem. Ten si nebyl jistý, jestli jde skutečně o nový, dosud neznámý druh střevlíka a o radu požádal záhřebského Němce, entomologa Oskara Scheibla. Scheibel se ihned pustil do zkoumání a brouka dočasně pojmenoval po objeviteli Anophthalmus kodrici. Roku 1937, po čtyřech letech prověřování se mu podařilo prokázat, že jde skutečně o nový, dosud nenalezený druh. Velký obdivovatel Hitlera Scheibel však jako kdyby zapomněl na skutečného nálezce a brouka pojmenoval Anophthalmus hitleri. Dokonce o tom nezapomněl informovat kancléřův úřad v Berlíně, odkud mu poslali děkovný dopis. Těsně před koncem války Scheibel utekl do Rakouska a s sebou si odnesl i svou cennou sbírku brouků. Tak se dostal holotyp (první nalezený exemplář), který je mimochodem velice cenný, do muzea v Basileji ve Švýcarsku, kde je dodnes. V Linného dvojitém pojmenování živočichů platí, že se jméno, které druh dostal při prvním vědeckém popisu nesmí měnit, a tak Anophthalmu hitleri zůstalo jeho "politické" jméno.

Anophthalmus znamená v latině bezoký. Brouk tedy není pouze slepý, ale oči mu pobytem ve stálé temnotě úplně zakrněly. Tento nedostatek je však vyrovnán několika přednostmi, které mu život v jeskynním prostředí značně ulehčují. Jsou to dlouhé chloupky se senzory pro hmat a další senzory pro čich umístěné na tykadlech. K dalším zvláštnostem patří delší doba života – až šest let a větší velikost, než je běžná u brouků žijících na povrchu. Předpokládá se, že toto přizpůsobení se jeskynním poměrům může broukům trvat kolem 10 000 let.

I když je poměrně velký problém jeskynní brouky chytit, zajíždí do Slovinska mnoho pytláků zejména z Německa, Itálie a České republiky. Pro ně je Anophthalmus hitleri zejména díky svému názvu zajímavým obchodním artiklem.





e-mail: zc.dohcyvan@eckader copyright 2011 Navýchod