Warning: Creating default object from empty value in /DISK2/WWW/navychod.cz/www/visual-php-core/professional_1_7_9_732/opt/table.class.php(2) : eval()'d code(1) : eval()'d code(1) : eval()'d code on line 1 Navýchod.cz - Navýchod - Aktuální otázka
/bannery/banner_1-2017_1.png./bannery/banner_1-2017_1.png
/images/banner/banner_horni_2-new.jpg./images/banner/banner_horni_2-new.jpg
Právě si prohlížíte číslo 2/2005


Aktuální otázka



Jak vidíte perspektivy dalšího rozšiřování Evropské unie „na východ“, tedy o země bývalého východního bloku? Co pozitivního může přinést toto rozšíření těmto zemím a EU, a jaká jsou naopak případná negativa?

JUDr. CYRIL SVOBODA – ministr zahraničních věcí České republiky

Pátá vlna rozší­ření EU, zahr­nující pře­vážně země střední a vý­­chodní Evropy, včetně ČR, v sobě spojovala pře­dě­lových momentů hned několik: za prvé – historický: po rozšíření NATO se i tímto rozšířením EU překonalo neblahé dědictví Jalty, dědictví rozdělení sfér vlivu; za druhé – moment morální: zadostiučinění, že v Evropě se postupně nebudou rozeznávat kategorie „my“ a „oni“; za třetí – moment politický: roz­šíření poskytuje oporu pro to, že integrace v Evropě je s to přispívat k větší předvídatelnosti vývoje a tím k šíření bez­pečnostní stability; za čtvrté – moment ekonomický: rozšíření dodalo EU nejlepší podnět k tomu, jak se uvnitř sebe sama vyrovnat s důsledky globalizace.

Perspektiva dalšího rozšiřování EU v nej­bližší době znamená dokončit pátou vlnu rozšíření o Bulharsko a Rumunsko. Obě přistupující země jsou nyní již aktivními pozorovateli v EU. Nepoleví-li v závěrečné fázi domácích příprav na členství, vstoupí do EU počínaje 1. 1. 2007. ČR tuto perspektivu plně podporuje.

Perspektiva dalšího rozšiřování EU předpokládá, že EU se dokáže vyrovnat nejenom s tím, jak povede očekávaná přís­tupová jednání s dalšími kandi­dát­skými státy – Chorvatskem a Tureckem, ale jak uspořádá vztahy se zeměmi, s nimiž hraničí a které se teprve vydávají blíže směrem k evropskému integračnímu procesu. Pro ně EU vytvořila tzv. politiku evropského sousedství. Z bývalého tzv. východního bloku jsou do ní začleněny postsovětské republiky Ukrajina a Moldávie, po nezbyt­ných demokratizačních změnách také Bělorusko.

Možná perspektiva dalšího rozšiřování staví EU před nelehký úkol úspěšně ab­sorbovat nové členy tak, aby jejich potencionální vstup neohrozil vnitřní sou­držnost EU. Proto je nezbytnou podmínkou nalezení rovnováhy mezi funkcemi jednotného trhu, principu solidarity, na němž je založen unijní rozpočet, a v neposlední řadě i příspěvkem nových členských zemí k udržení a rozvoji integrace a všech jejích osvědčených hodnot. Stačí si představit, že ČR reprezentuje ve vyjádření parity kupní síly průměr 66 % úrovně EU „15“, zatímco třeba Rumunsko a Turecko pou­hých 29 %. Potencionální nové členské státy si ne­mohou členství v EU představovat především jako rozdávání peněz z unijního rozpočtu.

Podpory z EU mohou lépe řešit některé výrazné problémy, např. rozvoj dopravní infrastruktury, ale bez vlastního přičinění dotčených států samotných to možné nebude. Kdybych měl současný stav v EU při­po­dobnit metaforou, tak nyní se nachá­zíme v období, kdy je po neúspěchu ús­tavních referend ve Francii a Nizozemsku třeba více tlačit před námi „válec in­tegrace,“ protože se musí dostat do přijatelné ro­viny s „válcem rozšiřovacím“, na který se v posledních 10 letech tlačilo rychleji. Nakonec žádné stability nelze dosahovat porušováním rovnováhy.

MARTIN TOMOV – velvyslanec Bulharské republiky v České republice

Úsilí Bulharské re­publiky zaměřené ke členství v Evropské unii patří k otázkám, o nichž v naší zemi panuje široký konsensus. Projevilo se to i v nedávných parla­mentních volbách. Hned na svém prv­ním zasedání 14. července t. r. přijalo Ná­rodní shromáždění prohlášení o svých základních prioritách, v němž se katego­ricky zdůrazňuje, že vstup Bulharské re­­publiky do Evropské unie ke dni 1. ledna 2007 a následné působení v institucích Unie jsou pro Bulharsko základními pri­oritami. Musím připomenout, že od 26. září bude Bulharsko prostřednictvím svých 18 zástupců přítomno jako pozorova­tel činnosti Evropského parlamentu ve Štrasburku, což nám pomůže hned ode dne našeho přistoupení k Evropské unii po­dí­let se reálně na činnosti veškerých unij­ních institucí.

Perspektiva členství se těší rovněž široké podpoře veřejnosti – „pro“ se vyjadřuje více než 65 % bulharských občanů. Jejich očekávání jsou spojena s možnostmi ještě dynamičtějšího sociálně-ekonomického roz­voje, a zkvalitnění vztahů mezi státními a veřejnými institucemi.

Jsme přesvědčení, že stejně jako je EU přínosná pro Bulharsko, bude také Bul­har­sko přínosné pro EU. Hluboké historické a geografické ko­řeny činí Bulharsko prá­vem nedílnou součástí evropských dějin a evropské kultury. Ode dne přis­tou­pení Bulharska k Evropské unii se bul­harština stane ofi­ci­ál­ním jazykem Unie a cyrilice jedním ze tří písem užívaných v EU.

Členství Bulharska v EU je prv­kem pře­měny východní Evropy v pásmo trvalé sta­bility. Proto naše země podpo­ruje přání všech států západní části Bal­kán­ského poloostrova i Turecka o při­pojení k EU v době, kdy budou jednotlivé země splňovat nezbytné předpoklady pro člen­ství. Bulharsko podporuje de­kla­rovaný zá­jem o budoucí připojení některých států ležících na východ (jako např. Ukrajiny a Moldavska), které přijaly evropskou orientaci za svou prioritu a budou pracovat ke splnění kritérií a podmínek pro členství v EU. Bulharsko jako budoucí hraniční země na východě EU bude aktivně přis­pí­vat k uskutečňování unijní politiky „blíz­kého sousedství“ (ENP) ve vztahu ke stá­tům černomořsko-kavkazského re­gionu (Gruzie, Arménie, Ázerbajdžán). Naše země s nimi má staleté historické vazby a svou dnešní politikou poskytuje pomoc a podporu jejich činnosti zaměřené na přípravu k jejich eventuálnímu budoucímu členství.

My podporujeme tezi, že každé zpoždění při přijímání zemí našeho regionu zdiskre­dituje evropské integrační procesy. Jsem hluboce přesvědčen, že to není v našem zájmu, ani v zájmu demokratické Evropy.

GHEORGHE TINCA – velvyslanec Rumunské republiky v České republice

Rozhodnutí o pokračování rozši­řovacího procesu EU bylo znovu potvrzeno v červnu Radou Evropy. To znamená, že se Bulharsko a Rumunsko stanou členy Unie 1. ledna 2007, za před­po­kladu, že splní své reformní povinnosti – a já jsem přesvědčen, že je splní. Turecko začne svá přístupová vyjednávání v říjnu, přestože výsledky tohoto procesu zůstá­vají otevřené. Chorvatsko začne s vyjedná­váním v blízké budoucnosti, jakmile začne plně spolupracovat s Mezinárodním soudním tribunálem pro bývalou Jugoslávii.

Dalším krokem by mělo být začlenění západního Balkánu do Evropské unie. Sta­novisko Evropské komise ohledně makedonské přihlášky ke členství se připra­vuje. Brzy bude také rozhodnuto o vyjednávání o Stabilizační a asociační dohodě s Albánií. To samé čeká ke konci roku Bosnu a Hercegovinu.

Ozývají se hlasy žádající zastavení roz­ši­řovacího procesu po neúspěšných refe­ren­dech ve Francii a Nizozemí. Je pravdou, že Unie potřebuje čas ke „strávení“ posledního rozšíření o 12 států, včetně Bulharska a Rumunska, ale zastavení tohoto procesu by bylo historickou chybou. Rozšiřování Evropské unie je nejúčinnější bezpečnostní politikou pro kontinent. Při­blížení zemí západního Balkánu k EU bude silným podnětem k posílení stability, vlády práva a lidských práv v této oblasti. Roz­ší­ření je nejlepším garantem bezpečnosti díky šíření míru, stability a pásma svobody na kontinentu. Výhled na to, že se stanou členy EU, také stimuluje ekonomické a po­­litické reformy v zápa­dobalkánských státech.

Místo otázky, jaké jsou potenciální ne­vý­hody rozšiřování Unie na jihovýchod, bychom se měli ptát, jaká rizika vyvstanou, pokud se rozšiřování zastaví. Veš­kerá hod­nocení ukazují, že je pro Evropu lepší mít Turecko uvnitř než vně, stejně jako je nutné vystříhat se proměny západ­ního Bal­kánu v nové ghetto uprostřed Evropy.

Mnoho toho bylo řečeno o ztrátě zaměst­nanosti ve starých členských zemích EU v důsledku přijetí nových členů. Sku­teč­nost je však jiná a je podložena statisti­kami: rozšíření z roku 2004 nastartovalo růst a vytvořilo nové pracovní příležitosti v evropské ekonomice. Rozšiřování nabízí ohromné příležitosti západním firmám, které už na nové trhy masově vstoupily.

A konečně, rozšiřování by nemělo minout ani východ kontinentu. Jedním z prokla­movaných cílů Rumunska je, aby se Republika Moldavsko stala rovněž členem EU. Tak by se nejefektivněji eliminovala zóna velké nestability a rizika přímo na hranicích EU. Rovněž podporujeme při­bli­žování Ukrajiny k EU, v tempu udávaném rychlostí provádění demokratických re­fo­rem v zemi. Plná integrace Ukrajiny do EU pak záleží na absorbční kapacitě Unie.





e-mail: zc.dohcyvan@eckader copyright 2011 Navýchod