Warning: Creating default object from empty value in /DISK2/WWW/navychod.cz/www/visual-php-core/professional_1_7_9_732/opt/table.class.php(2) : eval()'d code(1) : eval()'d code(1) : eval()'d code on line 1 Navýchod.cz - Navýchod - Deklevovy fragmenty o smyslu
/bannery/banner_1-2017_1.png./bannery/banner_1-2017_1.png
/images/banner/banner_horni_2-new.jpg./images/banner/banner_horni_2-new.jpg
Právě si prohlížíte číslo 2/2006


Deklevovy fragmenty o smyslu


Aleš Kozár


Dílo slovinského básníka Milana Deklevy je už dlouho velmi vysoko hodnoceno pro svou myš­len­kovou kvalitu, ale i formální mistrovství, a tak logickým důsledkem bylo letošní udělení hlavní slovinské ceny za literaturu tzv. velké Prešernovy ceny, udělované vždy 7. února v předvečer výročí Prešernovy smrti.


Básník Milan Dekleva se narodil 17. října roku 1946 v Lu­b­lani a vystudoval srovnávací litera­turu a literární teorii na tamní univerzitě. Vedle literatury se aktivně vě­noval i hudbě. Jeho básně mají pevný fi­lozofický základ a abstraktností metafo­riky mají blízko tvorbě Nika Grafenauera. Hledá skry­tou podstatu věcí a lid­­ských úz­kostí, pracuje s významovými pře­sahy, ja­zykovým zaříkávačstvím i ironic­kou hrou. Jeho debutová sbírka Mushi mushi (1971) byla první ve Slovinsku vydanou sbírkou haiku. Pak se ovšem jeho lehkonohé ex­pe­rimentování zklidní do polohy absolutní formální vy­broušenosti a komplexní meta­fyzické meditace, která ref­lektuje nejen vnitřní nejistoty subjektu, ale vnímá také širší tlak vnějších mytologií národa i ev­rop­ské civilizace. Je si vědom obtížné vy­slovitelnosti světa, a tak o něm píše spíše v tichu lemujícím fragmen­tárnost slova. Později v 90. letech dospěl k detailním úvahám o smyslu lidské blízkosti, vyslo­vované s gnómickou elementárností nebo naopak hádankovitou otev­řeností.

Nejvýznamnější sbírky jsou Dopiso­vanja (Dopisování, 1978), Nagovarjanja (Oslo­vování, 1979), Odjedanje božjega (Ujídání božského, 1988 – Jenkova cena), Panični človek (Panický člověk, 1990), Preseženi človek (Člověk s přesahem, 1992), Sosledja (Souslednosti, 2001), V živi zob (Do ži­vého zubu, 2002). Formální virtuozitu a ja­zykovou ekvilibristiku stvrzuje ve sbírce variací na formu znělky Šepavi soneti (Kulhavé sonety, 1995 – Župančičova cena). Vedle básní píše též romány – Oko v zraku (Oko ve vzduchu, 1997), Pimlico (1998), Zmagoslavje podgan (Vítězství krys, 2004), a eseje – Gnezda in katedrale (Hnízda a katedrály, 1997), O trnu in roži (O trnu a růži, 2002). Svébytným doplňkem jsou pak básně, prózy i divadelní hry pro děti.

Pohled je hra

Pohled je hra. Z očí do očí.
Dosti je vidět tesknou, vlahou
odevzdanost srny chycené do pasti,
poznání, že svoboda dosud

bolí. Nebo vidět Hegelův kyselý úsměv,
když usmiřuje rozdvojení věci. Kdo vidí,
ten už není. Co letí přes moře, dřív
přijde ze země, myšlenku vždy

temnota něžně hýčká. Neboť být z očí do očí
je vlastně nesnesitelné. Ještě
horší je skrývat vlastní zničenost,
stát na prahu domova, do sebe ponořený,

jako studna, bez pochybování.
Však proti komu jsi, schoulený, zlomený,
šumící a divoký příboji krve, když hledíš
z očí do očí?

Oči jsou přístroj k počítání hvězd

Oči jsou přístroj k počítání hvězd.
Světlo se v nich přetváří
ve snop a hrozen a list a prsť.
A v smrtící mžení, jež tmavne

ze smyslu v zjevení. Oči
zůstanou v paměti nejdéle,
když už tvář dávno vybledne,
papír, postava, hlas, tvář.

Neboť to, co spatří oči, je první
a poslední okamžik. A území
mezi tím, které nám náleží jako touha.
Očím připadá každý stín, každá

záře nová, náhle do nich pronikne.
Oči jsou přístroj k proměně snů
v poklid – a v početí.

Prostinké ráno

Když je ráno úplně prostinké,
musíme je dlouho, dlouho milovat.
Vzít srdce a klást mu je
pod nohy.
Přání a touhy uhasit
v paměti milovaných, kteří nás
opustili a teď nás volají ze samoty
vůní rosy, mléčných zubů, kdoulí,
semene, kyselé hrůzy.
Všude je čas, tady se nám slunce mstí,
že jsme ukradli oheň.

Když je ráno úplně prostinké,
měli bychom rozpřáhnout ruce a po hlavě skočit
k černé myšlence, černé duši,
s odvahou orlů,
kteří proniknou do oběti a spolu s ní
zmizí
do poklidu.

Prostinké ráno – vše ostatní je den,
přesah prostinkého rána.





e-mail: zc.dohcyvan@eckader copyright 2011 Navýchod