Warning: Creating default object from empty value in /DISK2/WWW/navychod.cz/www/visual-php-core/professional_1_7_9_732/opt/table.class.php(2) : eval()'d code(1) : eval()'d code(1) : eval()'d code on line 1 Navýchod.cz - Navýchod - Islám a feminismus
/bannery/3-2017.jpg./bannery/3-2017.jpg
/images/banner/banner_horni_2-new.jpg./images/banner/banner_horni_2-new.jpg


Islám a feminismus


Jana Kulhánková


Text tohoto příspěvku vznikl na základě přenášky o možnostech feminismu v islámu, která se za mého pobytu v Sarajevu konala v jedné z místních medres – islámských škol – v rámci cyklu diskuzí muslimských žen na nejrůznější témata. Role ženy v islámu je z našeho pohledu možná trochu ožehavé téma, pokusila jsem se tedy i prostřednictvím rozhovorů s bosenskými ženami shromáždit alespoň pár postřehů o pokud možno nezápadním, původním obrazu žen v tomto náboženství.

V Bosně nalezneme mnoho různých podob víry, od praktikujících muslimů, přes tradiční (symbolické) věřící až po muslimy pouze podle jména. V Sarajevu tvoří muslimská komunita zhruba 80 % obyvatel, intenzita víry je však nezměřitelná. Typickým rysem zdejší víry je její "privátnost". Náboženství je zde osobní záležitostí každého člověka, neboť státní zákony se neřídí podle šaríi (islámského práva). Víra se zde prolíná s tradicí a některé, původně islámské společenské formy chování se dobře udržují v nezávislosti na ní. Například ty, jež upravují, jak by se měly ženy či dívky chovat obecně. Víme, že islámská společnost stojí na patriarchálních základech a o muslimských ženách se často hovoří jako o podřízených. Za nevhodné až nemorální se považuje, pokud se dívka vrací hodně pozdě domů, ukazuje se s více muži na veřejnosti nebo se chová příliš vyzývavě. Může se tak stát terčem pomluv. Žena má být decentní, milá a přirozená. Základním úkolem matky je láskyplná péče o rodinu, další aktivity však záleží na ní.

Žena v islámu

Feminismus lze definovat jako snahu ženy o osvobození se z podřízeného či nerovnoprávného postavení a snahu o rovnoprávnost s muži. Právě ona nerovnoprávnost žen je islámu vytýkána nejčastěji. Otázkou však je, jak jsou se svou rolí spokojeny samy muslimky a jak se ve své roli cítí. Zvyk je železná košile a tradice islámu jsou možná zcela dokonale předávány z generace na generaci. Je muslimce zapotřebí feminismu? Ženy–muslimky, s kterými jsem hovořila, jsou se svým údělem zcela spokojené a mnohdy svá životní pravidla přímo vychvalují. "Nejlepší práva pro život ženě poskytuje islám," prohlašuje Hatidža, třicetiletá profesorka angličtiny v Sarajevu.

V prvním ajítu Koránu se praví, že existence ženy a muže se nemá posuzovat z hlediska dobrého a špatného. Druhý ajít udává, že obě pohlaví mají zcela stejná práva a ženy nejsou v nižším ani vyšším postavení než muži. Jsou pouze jiné a tudíž i jejich životní role je jiná. Zde platí známé – Před Alláhem jsou si všichni rovni. Islám po svém vzniku změnil mnoho podmínek v životě lidí na Arabském poloostrově. S ženami a dětmi zde bylo mnohdy zacházeno velmi hrubým způsobem. Podle islámu se však ženě má konat zásadně dobro. Muž jí věnuje po svatbě mnoho peněz, které má pouze pro své potřeby a finančně ji musí zabezpečit. Otec musí sponzorovat dceru dokud se neprovdá a stejně tak i v případě rozvodu. Ten se stává od 16. století "normální" záležitostí a popud k němu může vzejít z obou stran. Dochází k němu v případě nefungujícího svazku, neplodnosti či při absenci lásky na jedné ze stran. Rozvod je pak chápán jako bránění zlu. Naproti tomu potrat či užívání antikoncepčních prostředků jsou někdy problematické. Jsou v rozporu s vírou a záleží pak na tom, jak která země příkazy Koránu "modernizovala".

Muslimky v Bosně

Na přednášce v medrese se však ženy vyjadřovaly i k situaci muslimských žen v Bosně. Život muslimek ve státech, kde neplatí šaría, není svázán pravidly islámu a víra je čistě soukromou záležitostí. Záleží tedy jen na nich, jak moc budou dodržovat ony kulturně náboženské tradice, které jsou v Bosně mnohdy narušeny novým a jiným stylem života. Ženy zde musí často pracovat stejně produktivně jako muži. K zaměstnání na plný úvazek je nutí dosud špatná ekonomická situace či nepřítomnost manžela. O děti se sice stará náhradní osoba – nejčastěji babička či pečovatelka, ale model tradiční rodiny je tím již narušen. Dítě má přece strávit co nejvíce času s milující matkou. O svědomitém přístupu některých žen k výchově však svědčí jejich představa matky jako ženy, která by ani neměla mít chuť ani čas starat se o "mužské záležitosti," jako např. politiku. Tuto oblast přisuzují skutečně spíše mužům.

Na základě výše uvedeného by se dalo říci, že feminismus je v muslimském prostředí téměř bezpředmětný, jelikož zásady chování zcela jasně určuje Korán. Podstatné je pak pouze, aby žena znala svá práva, muž znal práva ženy, a konečně aby se podle toho obě strany chovaly.

Pohled z druhé strany

Na danou problematiku však může být i jiný úhel pohledu. Vážený český orientalista Luboš Kropáček píše ve své knize Islámský fundamentalismus o postavení žen ve společnosti (nejen té mužské). Podle jeho slov přisuzuje šaría ženám nerovnoprávné postavení. To znamená především podřízenost ženy ve sňatku, nižší dědický nárok, nemožnost sňatku s jinověrcem a znevýhodnění oproti mužovu právu na polygamii a svatý rozvod. K tomu patří i různé kulturní tradice vyžadující zahalování se a omezení ve veřejném životě. Ať jsou tato pravidla jakkoli modifikována, je nutno konstatovat, že rodinné a dědické právo dnes nejvíce odolávají liberální reformě a stále se řídí pokyny Koránu. Samozřejmě i ve světě islámu se názory na jeho praktikování značně liší. Teolog al-Ghazzálí viděl úkol ženy jen v péči o děti, domácnost a mužovu spokojenost. Zato filosof Ibn Rušd (Averroes) ženě přiznával rovnoprávnost a uplatnění. Ženinu hmotnou závislost označil za jeden z důvodů chudoby muslimských žen. Muž nese skutečně přímou zodpovědnost za zabezpečení rodiny. Peníze, které si žena případně vydělá, mají patřit, stejně jako mahr (svatební finanční dar), pouze jí. Mahr může obsahovat částku, jež by ženě připadla v případě rozvodu. Rozvod šaría připouští, ale bývá považován za společensky nežádoucí úkon (makrúh). K rozvodu však, ani z mužovy strany, v reálu nedochází často. Přestože Korán připouští možnost polygamie, všude dnes převažuje monogamní rodina jako kulturní vzor lépe vyhovující současné mentalitě.

Proti západní kritice podřízeného postavení žen v islámu mají muslimové vždy několik silných argumentů, a sice rozvodovost, pokles morálky a rozklad tradiční rodiny v západní společnosti. Zda-li je to součást přirozeného vývoje či skutečné pochybení v západním stylu života, lze těžko říci. Soudržnost bosenských rodin, které emigrovaly do západní Evropy či Ameriky, je údajně rovněž poškozena.

Jak je to tedy s postavením ženy–muslimky? Šaría zřejmě ženy opravdu nediskriminuje, ovšem přisuzuje jim trochu jiná práva, než mužům. Ta však vycházejí z tradiční role žen ve společnosti a je zřejmé, že celý muslimský svět je přece jen o něco tradičnější, než ten náš.

Jedna z mnoha

Hatidža je učitelkou angličtiny v mešitě Krále Fahda. Současně dokončuje diplomovou práci z literatury. Je vdaná a má dceru. Za války žila se svou rodinou v Německu. Rodiče jsou muslimové, ale nepraktikující. Po válce Hatidža sama našla islám jako svou jedinou víru. Rozhodla se, že jej bude "žít" a zahalila se. Svatba s jejím mužem proběhla podle přísných pravidel. Jednou se viděli, podruhé se oslovili, a brzy na to ji její nastávající přišel k rodičům požádat o ruku. Do svatby neproběhl žádný fyzický kontakt a manželé se poznávají po všech stránkách až když jsou spolu. Hatidža miluje cestování, poznávání nových lidí a kultur.

Hatidžo, co pro vás činí islám, obklopený ostatními náboženstvími, tím jediným pravým?
Prvně, když se mne ptáš na náboženství, musím říci, že islám je způsob života. Proto říkám, že islám je víra, nikoliv náboženství. Náboženství je praktikování určitých ceremonií, při konkrétních příležitostech a v konkrétní dny. Třeba pouze v pátek nebo pouze v neděli. Jako muslimové žijeme islám každý den a každou minutu. To je způsob žití v islámu.

Jak je váš obyčejný den prostoupen islámem?
Každé ráno, když se probudím, pozdravím našeho Pána a řeknu "Hamdu illáh" a myslím na to, že mne probudil a já jsem díky němu živá. Tak začíná den praktikujícího muslima. V Bosně totiž máme mnoho lidí, kteří se prohlašují za muslimy, ovšem nežijí podle islámského učení.

Jak by se měla chovat žena–muslimka a případně manželka?
Já považuji za skutečnou čest být muslimkou. Tak to cítím. Proč? Protože islám mi dává vše, co potřebuji. Odpověděl na všechny mé otázky ohledně mých práv. Nejlepší práva pro život ženě poskytuje islám. Pokud se vracíme dějinami zpět, ženská práva přicházejí v době, kdy začal být hlásán islám, nebo spíše kdy byl, díky Muhammadovi – mír s ním – zjeven Korán. Pokud srovnáš, jak tehdy žily ženy na Západě a ženy v islámských zemích, je zde velký rozdíl. Ženy–muslimky tehdy měly právo na rozvod, právo na dědictví a mnoho dalších práv v oblastech jejich každodenního života, práce a všeho. Ale když se podíváš na ženy na Západě, ty tehdy neměly ani právo na vzdělání. Pokud se ženy vzdělávaly samy, byly stíhány jako čarodějnice. Obzvláště katolictví ženám vůbec nepřiznávalo právo na rozvod.

A čím se liší život muslima v Bosně a muslima v nějaké z islámských zemí?
Jak jsem řekla, je rozdíl mezi praktikujícím a nepraktikujícím muslimem. Bosna je demokratická země, takže zde platí práva demokracie. Ta se neřídí podle šaríatského zákona, a tak žijeme podle pravidel naší země a ta se snažíme skombinovat s pravidly Alláha, našeho Pána a Stvořitele. Bosna není islámská země. Řekněme, že vše, co je svázáno s vírou, je privátní záležitostí, vztahuje se k soukromému životu a žijeme podle toho doma. Jelikož to není islámská země, nemůžeme žít islám kompletně. Ze stejného důvodu se zde však cítím volně. Jsme v demokratické zemi, každý si tu může žít podle sebe. Když budeš chtít jít ven nahá, klidně můžeš, je to na tobě. Já se rozhodla zahalit, protože mi to vyhovuje a cítím se tak volně. Proč v tom vidět nějaký problém? Samozřejmě, že se to některým lidem nelíbí, ale šátek je na mé hlavě a je součástí mého oblečení. Proto se tím netrápím.

Kdy jste se vlastně poprvé zahalila? Bylo to jen čistě vaše rozhodnutí?
Pocházím z té generace muslimů podle jména. Začala jsem se zahalovat v Německu. Když se mne tam jako uprchlíka někdo zeptal, proč jsem muslimka a co vůbec musím jako muslimka dělat, nebyla jsem schopná odpovědět, jelikož jsem to sama nevěděla. Neznala jsem islám dobře. Tak jsem se o něj začala zajímat, začala jsem číst.
První knihou byl Korán v bosenském překladu. Muslim žijící islám ti může poradit, ale nejlepší cestou k poznání islámu je prostě si sednout, vzít do ruky Korán a číst. Jeho čtení je čistou konverzací mezi tebou a naším Pánem. Zde nalezneš odpovědi na všechny své otázky o smyslu života i na život po smrti, nalezneš zde všechny instrukce...

Co si myslíte o současném pohledu světa na islám?
Média podávají o islámu mylné informace. Hodně lidí se snaží ukázat islám ve špatném světle, a tak ho neustále spojuje s terorismem, utiskováním, nevzdělaností muslimských žen atd. Ale cpou lidem nesmysly. Jde o pouhý "brainwashing". Na druhou stranu je nepředstavitelné, že by všichni na světě byli muslimové. Takže lidi z jiných kultur a jiného vyznání jistým způsobem pouze svádíme k naší víře a oni nás k té jejich. Pokud tě zajímá islám a já ti řeknu něco o tom, jak se v něm cítím a o čem vlastně je, pak obě uděláme dobrý čin. Kultury se navzájem provokují. Ale co vyloženě miluji, je mluvit, potkávat jiné lidi, poznávat jiné kultury a cestovat. Proto se mi moc líbí jeden verš v Koránu, kde se píše, že "Bůh stvořil různé lidi a různé rasy proto, aby se setkávali, navzájem se poznávali a jeden druhého milovali". Takže nejsme zde proto, abychom se nenáviděli! Úžasným zážitkem je hadždž (pouť do Mekky). Potkáš zde lidi z Číny, z Nigérie, z Chile, z Afriky i Ameriky a vůbec z celého světa. Prostě jdou s tebou po stejné cestě a oslavují jednoho jediného Boha. Je to úžasný pocit.

Platí tato zvěst o přátelství a lásce ke všem, i ve vztahu k lidem jiné víry?
Co se týče jinověrců, islám je velmi tolerantní. Podíváš-li se zpět do historie, po exodu Židů ze Španělska to byla také Bosna, kdo je přijal. Tehdy spadala pod Osmanskou říši. Židé ze Španělska přišli sem, a poté odešli dál do Evropy a tak. Tak je to i s ostatními náboženstvími, všichni žijeme šťastně pohromadě. Samozřejmě, byla zde válka, ale ta byla čistě politická. Skutečně jsme nevěděli, co se děje. Ale obyčejní lidé se prostě snaží žít v míru a stejně jako všechny lidské bytosti se starají o své věci. Tak to bohužel nebylo pořád, ale teď je, díkybohu, vše v pořádku.

A co oblíbené téma médií - rozvod v islámu?
Lidé si myslí, že jako muslimka nemohu rozhodnout o tom, koho si vezmu. Je to úplně naopak. Podle islámu má žena právo se sňatkem souhlasit či nesouhlasit a nikdo nemá právo ji přesvědčovat, aby si někoho brala. Má právo vybrat si manžela a má právo i na rozvod. Před sňatkem má právo dostat od manžela "velký dárek". Koupí ti cokoli si přeješ – to je první dárek. Druhým dárkem jsou peníze, které máš u sebe pro případ, kdyby manžel zemřel nebo jste se rozvedli. Máš pak právo na materiální zabezpečení. Když nepracuješ, máš tyto peníze i jako náhražku platu na zabezpečení rodiny. A čím se ještě mohou ženy muslimky pochlubit? Například z peněz, které si vydělám, nemusím dát ani halíř na rodinu a mohu si je nechat pouze pro sebe. Tak si se svými penězi dělám, co chci. Podle islámu také nemusí ženy vařit. Pokud uvaříme, udělaly jsme opravdu velkou věc, a pokud ne, manžel to musí akceptovat.

Populárním tématem v souvislosti s islámem bývá polygamie...
Polygamie má, stejně jako vše, co je zmíněno v Koránu, svůj důvod. Tento verš byl vyjeven po velké islámské válce. Plno žen v ní ztratilo manžela a zůstalo jen s dětmi. To je důvod, proč by se měly znovu vdát a stát se třeba i druhou nebo třetí ženou. Samozřejmě je v Koránu zmíněno, že muž je oprávněn oženit se až čtyřikrát, ale je pro něj lepší mít pouze jednu ženu. A lidé opět tento verš schválně používají proti islámu.

Jak je to u vás vlastně se sexuálním životem před sňatkem?
Plno lidí ti řekne, že dívka by měla být počestná, ale u mužů je to jiné. Ne, je to stejný případ. Oba by měli být před sňatkem "čistí".





e-mail: zc.dohcyvan@eckader copyright 2011 Navýchod