Warning: Creating default object from empty value in /DISK2/WWW/navychod.cz/www/visual-php-core/professional_1_7_9_732/opt/table.class.php(2) : eval()'d code(1) : eval()'d code(1) : eval()'d code on line 1 Navýchod.cz - Navýchod - Fenomény bulharské kuchyně
/bannery/3-2017.jpg./bannery/3-2017.jpg
/images/banner/banner_horni_2-new.jpg./images/banner/banner_horni_2-new.jpg
Právě si prohlížíte číslo 4/2005


Fenomény bulharské kuchyně



Přestože je ovlivněna kuchyněmi jiných národů, především sousedními řeckou a tureckou, zachovává si bulharská kuchyně svou jedinečnost. Tradiční bulharská jídla se často vyznačují jednoduchostí co do složení i co do přípravy. Jsou typická pikantností, rozmanitostí chutí a díky velkému podílu zeleniny také, na rozdíl od kuchyně české, příznivým vlivem na lidské zdraví. V mnoha případech lze navíc mluvit přímo o kulinářských fenoménech.

Prvním z nich jsou pečené papriky (pe­čeni čuški). Kdo je neochutnal, jakoby v Bulharsku ani nebyl. Konzumují se zpra­vidla jako salát, tzn. jako příloha k různým druhům masa, nebo jen s bílým pečivem. A nejlépe je prokládat je kvalitní bulharskou rakijí.

Jídelníčky bulharských restaurací a kr­čem jsou však plné dalších rozmanitých zeleninových pokrmů a čerstvých salátů. K nejoblíbenějším patří tradiční šopský salát, salát ovčácký či sněžanka. Součástí zmíněných salátů jsou i balkánský sýr a jogurt (kiselo mljako). Tím se dostáváme k dalším dvěma fenoménům bulharské kuchyně.

Kiselo mljako, které se objevovalo již na „jídelníčcích“ Thráků, je díky bakterii Lac­tobacillus bulgaricus jakýmsi praot­cem dnes tak běžné potraviny jako je nám známý jogurt. Dlouhověkost a dobrá kondice balkánských či kavkazských národů nedávala vědcům dlouho spát, až se před zhruba sto lety podařilo najít jednu z pří­čin. Ať už ji odhalil Bulhar Stamen Grigo­rov či Rus Ilja Mečnikov, na léčivých účincích zázračné bakterie to nic nemění. Tento bulharský „jogurt“ se dnes vyrábí z kravského, ovčího i kozího mléka a zcela jistě jej najdete v každé bulharské domácnosti. Je také významným vývozním artiklem. Používá se nejen k přípravě salátů a mnoha dalších jídel, ale často je i sa­mo­statným pokrmem nebo přílohou, zředěný vodou pak výborným osvěžujícím nápojem. Je také základem proslulé a velmi oblíbené studené polévky tarator, jejíž osvěžující účinky jsou v bulharských par­ných létech blahodárné.

Balkánský sýr (sirene) se vyrábí z krav­ského nebo ovčího mléka. Pokud bychom však balkánský sýr tak jak jej známe z pultů našich obchodů chtěli srovnávat s tím bulharských, zcela oprávněně by se sirene mohlo urazit. Tento druh sýra se po­užívá do salátů, plní se jím papriky (čuška bjurek) či banica, na kostičky či na plátky nakrájený se pojídá k pivu, vínu či rakiji, a výborný je také nastrouhaný na sma­žené hranolky.

Specifičnost bulharským pokrmům do­dává pochopitelně také koření. Zde kra­luje čubrica, u nás známá jako saturejka. Čubricou dochucujeme především masná jídla, zpravidla připravovaná na grilu. Ke klasickým pokrmům z masa patří čeva­bčiči (kebapčeta) a karbanátky (kjufteta) z mletého masa, různé druhy řízků (pržola) či ražniči. Spojením masa, zeleniny a dob­rého koření pak vznikají vynikající v kera­mických miskách zapečené kavarmy.

Pokud se vydáte do této balkánské země, konzervy a paštiky nechte rozhodně doma, putování po Bulharsku je totiž především nezapomenutelný gurmánský zážitek.

Tarator – studená polévka

salátová okurka, česnek, vlašské ořechy, kiselo mljako (u nás bílý jogurt nebo kefír), olivový olej, vinný ocet, mletý bílý pepř, kopr, sůl, voda

Utřeme česnek se solí a pepřem a smí­cháme s nastrouhanou salátovou okurkou a jogurtem zředěným vodou. Přidáme na­drobno nasekané ořechy spolu s koprem, olivovým olejem a vinným octem. Podá­váme vychlazené.

Zelné sarmy

20 zelných listů, cibule, rýže, olej, sladká paprika, čubrica, petržel

Osmahneme nakrájenou cibuli, přisypeme opláchnutou rýži a lehce opečeme. Po­so­líme, přidáme čubricu, petržel a papriku a zalijeme sklenicí vařící vody. Vaříme do­kud rýže vodu nevsákne. Necháme trochu vychladnout a směs zabalíme do zelných listů. Sarmy vložíme na dno pekáče po­kryté zelnými listy a zalijeme vařící vodou. Pekáč přikryjeme a dusíme při mírné tep­lotě asi 20 minut.

Sirene po šopski – sýr po šopsku

rajče, 10 dkg balkánského sýra, vejce, olej, koření čubrica

Do malé hliněné zapékací misky vložíme plátek balkánského sýra, na něj položíme na plátky nakrájené rajče, zakapeme ole­jem a posypeme čubricou. Dáme do pře­dehřáté trouby a zapékáme asi 5 minut. Poté misku vyndáme, dovnitř rozklepneme jedno vejce a opět zakapeme trochou oleje. Zapékáme ještě asi 10 minut. Jako příloha se doporučuje bílé pečivo.

Vinné sarmy se sýrem

20 vinných listů, hrnek rýže, cibule, 15 dkg balkánského sýra, kostka bujónu, čubrica, pepř

Osmahneme nakrájenou cibuli, přisypeme opláchnutou rýži, přelijeme hrnkem bujónu a necháme rýži nasáknout. Hrnec odsta­ví­me, do rýže přidáme sýr a koření a po ochla­zení směs pečlivě zabalíme do vinných listů. Poté vyskládáme na pekáč a pe­čeme v troubě asi 20 minut. Podáváme s kyselým mlékem.

Pečené papriky – pečeni čuški

papriky, olej, ocet, cukr, sůl, česnek, petržel, celý pepř

Z paprik odstraníme vnitřek se semínky, opečeme a odstraníme slupku. Olej, ocet, cukr a sůl smícháme. Ve směsi namáčíme papriky a skládáme je do zavařovací skle­nice. Prokládáme pepřem, kousky čes­neku a nakrájenou petrželí. Naplněnou sklenici uzavřeme a zaváříme asi 8 minut v horké vodě.

Vepřové s kysaným zelím

vepřové maso, sádlo, kysané zelí, cibule, sladká paprika, feferonka

Maso nakrájíme na větší kousky a ope­čeme na sádle. Poté maso vyjmeme a na tomtéž sádle osmahneme cibuli. Přidáme papriku, opět maso, zalijeme vařící vodou a necháme vařit. Zelí nastrouháme na tenko, vložíme do hrnce se zbylým sádlem a dusíme v troubě do změknutí. Poté do hrnce přidáme uvařené maso a nakrájenou feferonku, promícháme a vložíme zpět do trouby, kde dusíme ještě asi 15 minut. Podáváme s bílým pečivem.

Kebapčeta

vepřové maso + hovězí, telecí nebo jehněčí, cibule, kmín mletý, černý pepř mletý, sůl

Maso umeleme, osolíme, dobře promí­cháme a necháme několik hodin v chladu odležet. Poté přidáme pepř, kmín, najemno nakrájenou cibuli a trochu vody. Promí­cháme a opět necháme odležet v chladu 3-4 hodiny. Vytvarujeme kebapčeta ve tvaru válečků a grilujeme nejlépe na roštu na dřevěném uhlí. (Do základu na ke­bap­četa také někdo přidává namočený chleba nebo trochu piva.)





e-mail: zc.dohcyvan@eckader copyright 2011 Navýchod