Warning: Creating default object from empty value in /DISK2/WWW/navychod.cz/www/visual-php-core/professional_1_7_9_732/opt/table.class.php(2) : eval()'d code(1) : eval()'d code(1) : eval()'d code on line 1 Navýchod.cz - Navýchod - Jak se slaví Eňovden
/bannery/3-2017.jpg./bannery/3-2017.jpg
/images/banner/banner_horni_2-new.jpg./images/banner/banner_horni_2-new.jpg
Právě si prohlížíte číslo 2/2005


Jak se slaví Eňovden



24. červen. V lidových zvycích Eňovden, v křesťanské tradici svátek narození sv. Jana Křtitele, se mezi bulharskými svátky těší podob­nému významu jako Vá­noce, Velikonoce či Gergjovden (den sv. Jiří) a v růz­ných oblastech má i různé varianty – Janevden, Ivanden, Ivan Biljober… Vždy je však spojen se sluncem, vodou a lé­čivými rostlinami.

Podle lidových pověr začíná v tento den slunce umírat a rok začne směřovat k zimě. Než se slunce vydá na tuto dlou­hou cestu, zastaví se k odpočinku a k os­věžení v „živé vodě“. Vychází velmi brzy a při východu „tancuje“. V tento den také lidé vstávají brzy, aby byli při jeho východu a se sluncem se rozloučili. Toho, kdo vidí tančící slunce na Eňovden vy­cházet, čeká po celý další rok zdraví a štěstí. Dívky zamíří do luk, aby smočily nohy v léčivé ranní rose jako příslib budoucí plodnosti.

V noci před svátkem a brzy ráno se tradičně sbírají byliny, protože právě v tuto dobu nabývají výjimečných léči­vých schopností. S východem slunce je opět ztrácejí. Již večer ženy a dívky sbírají i jiné luční kvítí, z něhož poté vážou eňovdenské kytky a splétají věnce. Podle něk­terých místních obyčejů jdou k večeru dvě dívky s kovovým vědrem (bakăr) k nejbližšímu prameni či stu­dánce pro „mlčenlivou vodu“ – nabírají ji za naprostého mlčení, aby lidský hlas ne­narušil její magickou sílu. Do vědra vpustí železný klíč, který zazvoní a zamkne tím všechny zlé síly. Do vody poté vloží nasbírané kvě­tiny a vědro odnesou pod nejbližší rů­žový keř. Zde se bě­hem noci slijí v jedno síly po­zemské a ne­­beské. Ještě večer jsou páleny sva­tojánské ohně, kolem nichž do noci pa­nuje bujaré veselí.


Ráno na Eňovden se lidé scházejí u pra­mene, aby nahlédli do časů budoucích. Dívka, „jarní nevěsta“, kterou starší ženy přinesou pod nebesy k vědru, s šátkem před obličejem vyndává z vědra květiny jednu po druhé. Starší žena poté zpěv­ným hlasem předpovídá budoucnost tomu, kdo si květinu vybere. Dříve se do kvě­tin vkládalo hlavně zdraví, rodinné štěstí a dobrá úroda. Dnes můžeme z úst ženy-věštkyně ob­le­­čené v tradičním lidovém kroji slyšet například větu: „Ty, jenž získáš tuto květinu, nechť se staneš kosmonautem…“. Poté, co jsou všechny lukrativní profese roz­dě­leny, začíná se jíst, pít, hodovat. Za zvuků tradičních nástrojů ženy i muži zpívají a tančí choro. Květinu si každý odnese domů, usuší a po celý rok bude doufat, že mu přinese štěstí a zdraví.





e-mail: zc.dohcyvan@eckader copyright 2011 Navýchod