Warning: Creating default object from empty value in /DISK2/WWW/navychod.cz/www/visual-php-core/professional_1_7_9_732/opt/table.class.php(2) : eval()'d code(1) : eval()'d code(1) : eval()'d code on line 1 Navýchod.cz - Navýchod - Pomoc Vratislavi oranžové revoluci
/bannery/3-2017.jpg./bannery/3-2017.jpg
/images/banner/banner_horni_2-new.jpg./images/banner/banner_horni_2-new.jpg
Právě si prohlížíte číslo 6/2004


Pomoc Vratislavi oranžové revoluci


Tomasz Bujko


Neděle 21. listopadu 2004, na Ukrajině se zrovna koná druhé kolo prezidentských voleb. Západní a centrální oblasti země jsou přesvědčeny, že vyhraje kandidát strany Naše Ukrajina Viktor Juščenko. Vždyť v prvním kole předčil Janukovyče o 0,5 %. V té chvíli však na východě státu dochází k volebním manipulacím. Vícenásobné hlasování, připisování hlasů a jiné způsoby změny výsledků. Průzkumy po uzavření volebních místností ukazují na vítězství opozice, avšak informace vycházející z Ústřední volební komise upřednostňují Janukovyče. Následuje výbuch. Výbuch oranžové revoluce. Její vlna se rozlila široko po Ukrajině – Lvov, Tarnopol, Ivano-Frankovsk, Kyjev, dokonce Charkov. A co víc, ani hranice na řece Bug tu vlnu nezastavila. Tak dorazila až do polské Vratislavi.

Příbuznost a partnerství
Západní Ukrajinu a obzvláště Lvov spojují s dolnoslezskou Vratislaví dlouhodobé vztahy. Už po druhé světové válce, když byli Poláci vysídleni ze Lvova a dalších východních okresů někdejší Rzeczpospolité, se pro mnohé z nich stala novým domovem. Vědci a umělci starého Lvova formovali novou, poválečnou Vratislav. Například rektor staré Lvovské univerzity Jana Kazimíra Stanisław Kulczyński se po válce stal prvním rektorem Vratislavské univerzity. Právě Lvované měli obrovský vliv na to, co se po válce ve Vratislavi dělo, a tak v myslích obyvatel našeho města vyklíčil zvláštní sentiment vůči Lvovu. Obě města jsou navíc od roku 2001 městy partnerskými.
 
Reakce na ukrajinské události
Potřeba vyjádření se k situaci na Ukrajině byla proto mezi Vratislavany zřejmá již od samého začátku oranžové revoluce. Dne 25. listopadu byla svolána mimořádná schůze Městské rady, na níž bylo přijato usnesení obsahující slova podpory ukrajinským událostem, jakož i krokům uskutečněným členy lvovské samosprávy (v tu dobu Městská rada Lvova prohlásila volby za zmanipulované a navzdory výsledkům zveřejněným Ústřední volební komisí blahopřála k vítězství Viktoru Juščenkovi). Představitelé města vydali povolení k demonstracím, souhlasili s vyvěšením ukrajinské vlajky na hlavním náměstí a s umístěním oranžových symbolů na městských pomnících. Iniciátory těchto akcí byly také politické strany a především nejrůznější nevládní organizace. Nejviditelnějším však bylo hnutí, které lze nazvat „společenským“. Do něj se zapojily organizace všeho druhu, nejčastěji studentské. Mimo jiné Nezávislé sdružení studentů, Kolegium Východní Evropy, jakož i Hnutí pro podporu iniciativ ve věci mezinárodního vzdělání, které se vší silou začaly angažovat ve věci voleb u východního souseda Polska. Ihned po jejich druhém kole byla zorganizováno rozdávání oranžových stužek na vratislavských vysokých školách (byly rozebrány během půl hodiny) a informování o vývoji událostí na Ukrajině. Charakteristické pro různé organizace či hnutí bylo zintenzívnění kontaktů s organizacemi či prostě jen známými z Ukrajiny. Povzbuzující e-maily, telefonáty a dopisy podpory – to byly také formy pomoci.

Manifestace
Dne 27. listopadu odjeli do Lvova městští radní. Hovořili k tisícům demonstrantů shromážděných před lvovskou operou. Ujistili je o podpoře Poláků (a zvlášť Vratislavi) a přivezli s sebou obrovskou polskou vlajku s nápisem „Svobodná Ukrajina“, kterou pověsili na pódium. Vedle ní zavlál také symbol polského boje za demokracii – vlajka Solidarity.

Dne 30. listopadu se oba „směry“ pomoci (oficiální, reprezentovaný městskou radou, i neoficiální, který představovaly různé organizace i obyčejní lidé) sloučily při pochodu, který prošel ulicemi Vratislavi. Jednalo se o studentskou manifestaci a většina vratislavských vysokých škol uvolnila na dobu jejího průběhu své studenty z přednášek. Okolo poledne se před vojvodským úřadem sešlo několik tisíc lidí. Objevily se transparenty a oranžové i modrožluté ukrajinské vlajky. Z tlampačů zněly ty samé písně, které tou dobou zpívala celá demokratická Ukrajina. Hned nato se pochod vydal ulicemi města, v čele s primátorem Vratislavi. Účastníci nesli hesla jako: „Demokracie nade vše“, „Ukrajina bez Putina“ nebo „Razom nas bahato, nas ne podolaty“ – „Spolu je nás mnoho, nás nelze porazit!“, jinak název hymny Náměstí nezávislosti v Kyjevě.

Média
Stejně jako převážná většina celostátních médií, také média regionální se živě zabývala ukrajinskými událostmi. Vratislavská redakce hlavního polského deníku Gazeta Wyborcza vyslala do Lvova zvláštního zpravodaje, který denně v regionální příloze listu psal o tom, co se v partnerském městě děje.

Co dál?
Když oranžová revoluce dospěla ke konci a Viktor Juščenko byl jmenován novým ukrajinským prezidentem, také ve Vratislavi emoce opadly. Oranžové stužky nošené většinou obyvatel putovaly do skříní, a velká oranžová šerpa zdobící sídlo novin Gazeta Wyborcza byla sundána. Vratislav se vrátila do normálního, každodenního života. Význam akcí probíhajících ve městě je však obrovský. Poprvé od roku 1989 zněla v takovém množství slova jako svoboda, demokracie, přátelství a solidarita. Již dávno nebylo na ulicích vidět tak početné demonstrace. A přestože revoluce skončila, ještě za mnoho let budou Vratislavané rozumět slovům: „Razom nas bahato...“.

Oranžová revoluce přinesla Polákům, a tím i Vratislavanům, jednu pozitivní změnu. Pravděpodobně navždy zůstala zbořena zeď nedůvěry mezi Poláky a Ukrajinci. Sjednocení v boji zapomněli jsme, co nás kdy rozdělovalo. A již teď se projevuje pozitivní efekt. Začalo se mluvit o znovuotevření polských hřbitovů na Ukrajině, opět se diskutuje o otázce obnovy polských památek. Pro nás, obyvatele Vratislavi, potomky Lvovanů, je to velmi důležité. Všichni věříme, že nový ukrajinský prezident Viktor Juščenko se ukáže být naším opravdovým přítelem.





e-mail: zc.dohcyvan@eckader copyright 2011 Navýchod