Navýchod.cz - Navýchod - Rozdělení SČH nehrozí novým válečným konfliktem
/bannery/3-2017.jpg./bannery/3-2017.jpg
/images/banner/banner_horni_2-new.jpg./images/banner/banner_horni_2-new.jpg
Právě si prohlížíte číslo 1/2006


Rozdělení SČH nehrozí novým válečným konfliktem


Zpráva o cestě delegace Rady pro mezinárodní vztahy do Srbska a Černé Hory

Stanislav Stach


V souladu s prioritami české zahraniční politiky na­v­­štívili představitelé Rady pro mezinárodní vztahy ve dnech 1.-6. dubna Srbsko a Černou Horu. Cílem pracovní cesty bylo navázání a prohloubení kontaktů na oficiální i nevládní úrovni, výměna zkušeností v oblasti právních systémů a soudnictví, posouzení možností konkrétní spolupráce s neziskovými organizacemi a ověření názorů na situaci v Srbsku a Černé Hoře v souvislosti s jednáními o asociační a stabilizační dohodě s Evropskou unií, s referendem o nezávislosti Černé Hory připravovaným na 21. května 2006 a s vídeňskými jednáními o budoucím statusu Kosovu.
















Za Radu pro mezinárodní vztahy se cesty zúčastnil její před­seda Jiří Dienstbier, výkonná ředitelka Jiřina Dienst­bierová a člen RMV Stanislav Stach. K jednání o prob­le­matice práva a soudnictví přijali pozvání předseda ús­tavního soudu Pavel Rychetský a veřejný ochránce práv Ota­­kar Motejl. Jednání se účastnila také zástupkyně vel­vyslance ČR v Bělehradě Jana Katarina Šindelková.

V Bělehradě delegaci přijali ministr zahraničních věcí Srbska a Černé Hory Vuk Drašković, předseda Ústavního soudu Srbska Slobodan Vučetić, ministr pro veřejnou správu a místní samosprávu Zoran Lončar, místopředseda vlády Republiky Srbsko Miroljub Labus, ředitelka vládní kanceláře pro integraci do EU Tanja Miščević, vedoucí Národní kanceláře prezidenta Republiky Srbsko Dragan Đilas a jeho zástupce Mlađan Đorđević a ministr pro lidská a menšinová práva Srbska a Černé Hory Rasim Ljajić.

V Podgorici delegaci přijal předseda parlamentu Republiky Černá Hora Ranko Krivokapić a v Cetinji prezident republiky Filip Vujanović. V Centru pro demokracii a lidská práva jednali delegáti RMV o další spolupráci po loňském zimním semináři v Praze.

Poznatky ze Srbska


Srbská společnost je unavena z trvající politické nestability. I když se hospodářství Srbska nevyvíjí špatně, názory na budoucí politický vývoj byly převážně skeptické. Většina Srbů a hlavně Černohorců žijících v Srbsku je zklamána tlakem Černé Hory na získání samostatnosti, ale nechystá se tomu nijak bránit. Také k problematice Kosova se zatím nepodařilo nalézt přijatelné stanovisko a řešení se jenom oddaluje. Většina cítí, že tlak mocností a mezinárodních organizací směřuje k nějaké formě nezávislosti Kosova a obávají se důsledků pro stabilitu Balkánu a posílení ex­­trémistů v Srbsku. Srbsko nabízí princip „méně než samo­statnost, více než autonomie“, který by zajistil ochranu srbské a dalších menšin mj. decentralizací, při níž by et­­nické oblasti samosprávně řešily každodenní problémy eko­­nomiky, školství, zdravotnictví, bezpečnosti atd.

Jednání s EU zatím probíhají podle plánu, ve třech sku­pi­­­nách: se státním společenstvím Srbska a Černé Hory, se Srbskem a s Černou Horou. V případě, že Černá Hora získá samostatnost, bude možná muset Evropská komise po­žá­dat o nový mandát, vzhledem k tomu, že jednání bu­dou pokračovat s novými státy a jejich novými struktu­rami. Klí­čovou podmínkou EU pro pokračování jednání je poli­tická vůle a pozitivní hodnocení spolupráce s Mezi­ná­rod­ním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, tj. pře­de­vším zatčení a vydání generála Mladiće.

Negativně na společnost působí nedávno publiko­vané ná­zory některých představitelů EU, že členství Srbska není příliš pravděpodobné ani v roce 2013. Podle vicepre­miéra Miroljuba La­­buse je třeba do roku 2012 splnit všechny nutné podmínky členství bez ohledu na data přijetí. Spo­lečnost také tíží zhoršování podmínek pro cesty do za­hra­ničí, obtížné a stále dražší získávání víz. Jednání o uvolnění vízového re­žimu je součástí probíhajících rozhovorů o při­družení s EU.

Poznatky z Černé Hory




Občané Černé Hory 21. května v referendu rozhodnou, zda budou žít nadále ve společném státě se Srby nebo samo­statně. Představitelé Černé Hory, jak na nevládní, tak na oficiální úrovni vyjadřovali optimismus a jistotu o své bu­doucí samostatnosti. Očekávají, že v referendu získají více než potřebných 55% hlasů a ani se nepřipravují na jinou variantu. Jsou přesvědčení, že většina problémů spoje­­ných s osamostatněním je již vyřešena, že Černá Hora již dnes funguje nezávisle na Srbsku, které je podle nich jen zatahuje do dalších politických problémů, odkládá roz­hodování, brzdí rozvoj státu a realizaci potřebných trans­for­mačních kroků. (Podobně smýšlejí i někteří pragmatičtí srbští před­stavitelé, protože současný stav neumožňuje zrychlit mnohé reformní kroky.) Z hlediska státních struktur bude pouze potřeba dobudovat armádu a zajistit její po­li­tickou kontrolu a vytvořit novou diplomatickou službu. Po­zitivní výsledek referenda by byl jen legálním potvrzením toho, co již prakticky existuje.

Rozdělení nehrozí novým válečným konfliktem na Balkáně. Vztahy se Srbskem by podle černohorských představitelů měly zůstat i po rozdělení státu přátelské a nadstandardní. Už jen proto, že obě strany chápou, že tato spolupráce je nutným předpokladem pro jejich evropskou integraci.

Jisté problémy se však mohou vyskytnout. Ať dopadne re­ferendum jakkoli, Srbsko a Černá Hora budou spotře­bo­vávat mnoho energie na dělení státu nebo na dojedná­vání vztahů a kompetencí v rámci státu společného. Není jasné, jak se bude postupovat, získají-li v referendu stou­penci samostatnosti více jak 50 %, ale nedostanou-li 55 % hlasů, což je podmínka Evropské unie a dalších mezinárodních organizací pro uznání nezávislosti. (Tento zvláštní poža­da­vek je zřejmě reakcí na fakt, že Podgorica neumožní hla­sovat občanům žijícím v zahraničí, což je ve většině de­mo­kratických států běžné. Vzhledem k tomu, že několik set tisíc Černohorců žije v Srbsku, uznáním jejich práva hlasovat by referendum bezpochyby nezávislost odmítlo.)

Zvláštním problémem je, že schválí-li občané Černé Hory nezávislost, rozhodnou hlasy Albánců a Muslimů z čer­no­horské části Sandžaku. Černohorští představitelé zdů­raz­ňují, že jsou občanskou společností se zajištěnou ochranou menšin a že pro běžného občana by se nemělo nic změnit. Albánci, kteří tvoří většinu obyvatel v jižní části země, se však netají tím, že ve státě s 650 tisíci obyvateli jejich vliv výrazně vzroste. Případná nezávislost Kosova by mohla po­sílit také extrémistické síly, které neopustily staletou myšlenku sjednocení Albánců v jednom státě.

Nezávislost by také znamenala, že mezi srbskou a čer­no­horskou částí muslimského Sandžaku vznikne státní hranice. V prvním dubnovém týdnu se v Novém Pazaru sešlo přes 600 delegátů z obou částí a požadovali, aby bez ohledu na výsledek černohorského referenda Sandžak získal zvláštní status, který by umožnil jeho dvěma částím společné fungování podobné euroregionům.

Problematika práva, soudnictví a veřejné správy

Problematika ústavního soudu a legitimity ústavy je v Srb­sku a Černé Hoře mimořádně aktuální. Při případném osamostatnění Černé Hory přestane platit Ústavní charta státního společenství a začnou platit ústavy jednotlivých republik, které bude třeba revidovat.

Stav justice představuje jeden z největších problémů. Soudní systémy jsou přetížené a soudní jednání trvají ne­přiměřeně dlouho. Také řízení k vykonatelnosti rozsudků za asistence policie bývá obtížné. Časté jsou případy vy­hro­­žování soudcům, kteří se prakticky nemohou bránit. Vůbec tlaky na soudce ze strany kriminálních živlů jsou velké. Dů­ležité bude, aby se zákony nejenom schvalovaly, ale aby se také prováděly.

V Černé Hoře se mezitím předpokládá, že jednotlivé soudní systémy budou doplněny novými, mladými soudci. Sou­časný doživotní mandát soudců je považován spíše za přítěž.

Přítomnost českého ombudsmana v Bělehradě se po­da­řilo velice dobře načasovat. Srbský parlament právě pro­jed­ná­val kandidaturu svého ombudsmana, a české zkušenosti přišly právě včas. Přitom o české zku­šenosti je zájem; ty západoevropské jsou často v místních podmínkách mnohem méně uplatnitelné.

Další aktivity RMV v Srbsku a Černé Hoře

Z hlediska dalšího působení Rady pro mezinárodní vztahy bylo důležité, že se podařilo dohodnout konkrétní koope­raci na projektu Spolupráce při transformaci Srbska, Černé Hory, Bosny a Hercegoviny v souvislosti s přípravou na členství v EU, podporovaném českým ministerstvem za­hraničních věcí. V rámci tohoto projektu se Rada pro me­zi­národní vztahy zaměří především na:

– pokračování ve vytváření a prohlubování kontaktů mezi odborníky v oblasti práva v širším regionu západního Bal­kánu, především Srbska a Černé Hory,

– pořádání odborných seminářů zaměřených na proble­ma­tiku práva a soudnictví v demokratické společnosti,

– výzkumnou a publikační činnost, navazující na analýzy zpracované nevládními organizacemi Srbska a Černé Hory.





e-mail: zc.dohcyvan@eckader copyright 2011 Navýchod