Warning: Creating default object from empty value in /DISK2/WWW/navychod.cz/www/visual-php-core/professional_1_7_9_732/opt/table.class.php(2) : eval()'d code(1) : eval()'d code(1) : eval()'d code on line 1 Navýchod.cz - Navýchod - Jeden ze dvou občanů Evropské unie je pro další rozšiřování
/bannery/banner_1-2017_1.png./bannery/banner_1-2017_1.png
/images/banner/banner_horni_2-new.jpg./images/banner/banner_horni_2-new.jpg
Právě si prohlížíte číslo 2/2005


Jeden ze dvou občanů Evropské unie je pro další rozšiřování


Výsledky průzkumu veřejného mínění v EU "Standard Eurobarometer 63" z jara 2005


Co se budoucího rozšiřování Evropské unie týká, podporuje jej přesně 50 pro­cent res­pondentů z 25 současných člen­ských států. Tento výsledek se snížil o tři procenta oproti loňskému roku, pro­porcionálně tomu se zvýšil počet od­půr­ců této myšlenky (38 procent).


Podpora dalšího rozšiřování Evropské unie je nejsilnější v nových členských stá­tech. Velikost rozdílu mezi výsledky zís­kanými v 15 starých a v 10 nových člen­ských zemích (27 procent) ukazuje na značnou odlišnost názorů vůči budoucímu země­pis­nému rozvoji Evropské unie.

Podpora rozšiřování je po­měrně silná na­příklad ve Slovinsku (79 procent), v Polsku (76 procent) a na Slovensku (73 procent), oproti výhradám či přímo odporu k dal­šímu rozšiřování zaznamenaném v Ně­mecku (60 procent), Lucembursku (60 procent) a Rakousku (58 procent).

Co se týče změn u skupiny zemí nejvíce kri­tických vůči dalšímu rozšiřování, od­půrců významně přibylo ve Francii (+ 7 procent) a Lucembursku (+ 6 procent), zatímco v Ra­kousku se jejich počet snížil o čtyři procenta oproti předchozímu průzkumu.

V zemích, které jsou na řadě s přis­tou­pe­ním k Evropské unii, Rumunsku a Bul­har­sku, podporuje rozšiřování sedm z deseti dotázaných. Zhruba stejného výsledku bylo dosaženo při průzkumech v Chorvatsku a Tu­recku.

Detailní analýza rovněž ukazuje, že existuje mnohem silnější podpora začlenění do EU stávajících členů Evropské zóny volného obchodu, tedy Islandu a hlavně Norska a Švý­car­ska.

Jeden ze dvou občanů EU je pro připojení Chorvatska a Bulharska. Názory jsou však rozdělené co se týče Rumunska, zatímco většina dotázaných je jasně proti udělení členství Albánii a proti Turecku (50 procent, resp. 52 procent respondentů jsou proti jejich členství).

Opět se jasně ukázalo, že občané no­vých členských států jsou otevřenější a po­zi­tivněji naladění co se týče dalšího roz­šiřování, než respondenti v 15 starých členských zemích. Pořadí preferencí se vyznačuje různou úrovní intenzity. Proto dotazovaní v 10 nových členských ze­mích podporují po Švýcarsku a Norsku ví­ce­méně jasně členství Islandu a kladněji se vyjadřují k členství Turecka (mezi nimi a občany starých členských států je rozdíl 16 procent).

Jak vychází z loňského podzimního průzkumu Eurobarometru, podpora rozšiřování EU o další země mezi občany České republiky výrazně vzrostla po květnu 2004, kdy se ČR stala novým členským státem Unie. Další rozšiřování EU tehdy podpo­ro­valo 66 procent českých občanů, což před­stavovalo nárůst o 17 procent od předchozího průzkumu na jaře 2004. Po vstupu ČR zaznamenala třetí nejvyšší ná­růst podpory mezi členskými zeměmi rozšířené Unie.

Podle letošního průzkumu Češi svůj názor na rozšířování nezměnili a s 66 procenty respondentů pod­porujících tuto ideu jsou na tom stejně jako Maďaři či Turci. Zdá se,že vlastní zkušenost s přistoupením na­la­dila občany ČR na další rozšiřování. Naopak zajímavým zjiš­­tě­ním Euro­ba­ro­metru je fakt, že nejvyšší podíl od­půrců dalšího rozšiřování byl zaznamenán v ze­mích, jež mají společné hranice s čer­st­vými člen­skými zeměmi Evropské unie.





e-mail: zc.dohcyvan@eckader copyright 2011 Navýchod