Navýchod.cz - Navýchod - Bulharofonní muslimové, Pomáci
/bannery/3-2017.jpg./bannery/3-2017.jpg
/images/banner/banner_horni_2-new.jpg./images/banner/banner_horni_2-new.jpg
Právě si prohlížíte číslo 6/2001


Bulharofonní muslimové, Pomáci


Lenka Nahodilová


Na území dnešního Bulharska žije přibližně jeden milion muslimů. Většina z nich jsou sunnitští muslimové, pouze menší skupiny jsou šíitské. Nejpočetnější částí sunnitů jsou etničtí Turci. Podle různých údajů čítají půl miliónu až jeden milión osob, přičemž údaje o jejich počtu se pochopitelně různí. Dosti těžko zjistitelnou část muslimského obyvatelstva tvoří některé skupiny Rómů, jejichž počet někteří autoři odhadují až na třistatisíc osob. Druhou početně největší muslimskou menšinu tvoří bulharofonní muslimové, tzv. Pomáci. Na tomto místě je třeba poznamenat, že Pomáci je především etnografický název a jako vlastní etnoymum není ze strany bulharofonních muslimů běžně přijímáno. Počet Pomáků odhadují různí autoři v rozmezí dvě stě až tři sta tisíc lidí, některé údaje hovoří až o půl milionu. Stejně jako v případě ostatních muslimských skupin v Bulharsku a na Balkáně vůbec, je třeba při hodnocení číselných údajů mít na paměti, že početní velikosti těchto skupin byly politickou otázkou.

Skupina bulharofonních muslimů byla vystavena od počátků existence moderního bulharského státu několika vlnám asimilačních tlaků. Obecně lze říci, že násilné asimilační programy, jež osnovaly především komunistické vlády, neměly většího účinku. V případě Pomáků naopak vedly k posílení či k dotvoření vlastní etnické identity.

Dnes jsou bulharofonní muslimové převážně venkovským obyvatelstvem. Jejich hospodářská aktivita je založena na zemědělství a extenzivním využívání okolní přírody. Většina Pomáků dnes žijě v západní a střední části pohoří Rodopy. V západních Rodopech tvoří Pomáci relativně uzavřenou enklávu. Oblasti středních Rodop obydlené Pomáky a pravoslavnými Bulhary plynule přechází v oblasti východních Rodop obydlené etnickými Turky. Druhý region dnes obývaný převážně muslimským netureckým obyvatelstvem je v severním a severovýchodním Bulharsku na Šumensku a Rusensku. Také tento kraj sousedí s oblastmi, ve kterých žije turecká menšina.

Od roku 1989 využívají Pomáci veškeré náboženské svobody, které jim zajišťuje bulharská ústava. Spontánně je znovuobnovován veřejný náboženský život. Mladá generace přebírá a navazuje na duchovní dědictví starých. Přitom je třeba říci, že v jejich pojetí náboženství hraje zančnou roli tolerance a pokora. Pomáci se nijak politicky neangažují, nemají vlastní politickou ani intelektuální elitu.

Pomáci představují tradiční téma bulharské etnografie a historiografie. Po pádu komunistického režimu vznikl i v Bulharsku prostor pro kritiku dosavadních interpertačních přístupů historického pohledu a rovněž pro možnosti zkoumání dosud pomíjených etnografických a antropologických témat. Třebaže sporadicky, existují dnes nové bulharské práce, které této možnosti vyžívají.

Na území dnešního Bulharska žije přibližně jeden milion muslimů. Většina z nich jsou sunnitští muslimové, pouze menší skupiny jsou šíitské. Nejpočetnější částí sunnitů jsou etničtí Turci. Podle různých údajů čítají půl miliónu až jeden milión osob, přičemž údaje o jejich počtu se pochopitelně různí. Dosti těžko zjistitelnou část muslimského obyvatelstva tvoří některé skupiny Rómů, jejichž počet někteří autoři odhadují až na třistatisíc osob. Druhou početně největší muslimskou menšinu tvoří bulharofonní muslimové, tzv. Pomáci. Na tomto místě je třeba poznamenat, že Pomáci je především etnografický název a jako vlastní etnoymum není ze strany bulharofonních muslimů běžně přijímáno. Počet Pomáků odhadují různí autoři v rozmezí dvě stě až tři sta tisíc lidí, některé údaje hovoří až o půl milionu. Stejně jako v případě ostatních muslimských skupin v Bulharsku a na Balkáně vůbec, je třeba při hodnocení číselných údajů mít na paměti, že početní velikosti těchto skupin byly politickou otázkou.

Skupina bulharofonních muslimů byla vystavena od počátků existence moderního bulharského státu několika vlnám asimilačních tlaků. Obecně lze říci, že násilné asimilační programy, jež osnovaly především komunistické vlády, neměly většího účinku. V případě Pomáků naopak vedly k posílení či k dotvoření vlastní etnické identity.

Dnes jsou bulharofonní muslimové převážně venkovským obyvatelstvem. Jejich hospodářská aktivita je založena na zemědělství a extenzivním využívání okolní přírody. Většina Pomáků dnes žijě v západní a střední části pohoří Rodopy. V západních Rodopech tvoří Pomáci relativně uzavřenou enklávu. Oblasti středních Rodop obydlené Pomáky a pravoslavnými Bulhary plynule přechází v oblasti východních Rodop obydlené etnickými Turky. Druhý region dnes obývaný převážně muslimským netureckým obyvatelstvem je v severním a severovýchodním Bulharsku na Šumensku a Rusensku. Také tento kraj sousedí s oblastmi, ve kterých žije turecká menšina.

Od roku 1989 využívají Pomáci veškeré náboženské svobody, které jim zajišťuje bulharská ústava. Spontánně je znovuobnovován veřejný náboženský život. Mladá generace přebírá a navazuje na duchovní dědictví starých. Přitom je třeba říci, že v jejich pojetí náboženství hraje zančnou roli tolerance a pokora. Pomáci se nijak politicky neangažují, nemají vlastní politickou ani intelektuální elitu.

Pomáci představují tradiční téma bulharské etnografie a historiografie. Po pádu komunistického režimu vznikl i v Bulharsku prostor pro kritiku dosavadních interpertačních přístupů historického pohledu a rovněž pro možnosti zkoumání dosud pomíjených etnografických a antropologických témat. Třebaže sporadicky, existují dnes nové bulharské práce, které této možnosti vyžívají.





e-mail: zc.dohcyvan@eckader copyright 2011 Navýchod