Warning: Creating default object from empty value in /DISK2/WWW/navychod.cz/www/visual-php-core/professional_1_7_9_732/opt/table.class.php(2) : eval()'d code(1) : eval()'d code(1) : eval()'d code on line 1 Navýchod.cz - Navýchod - Východ není sajůz!?
/bannery/3-2017.jpg./bannery/3-2017.jpg
/images/banner/banner_horni_2-new.jpg./images/banner/banner_horni_2-new.jpg
 

 



 

Sbohem tolaru, korunám, litu, latu...

Autor: Jan Kravčík

Výtvarné ztvárnění nových euromincí



Počet zobrazení: 72 Komentáře: 0 Více


Zatímco slovinský tolar je mrtvý dávno, slovenská koruna pomalu chladne a pouze nějaký čas se bude ohřívat jen v dlaních směnárníků. Na seznamu „vyhynulých“ měn se však zřejmě za nedlouho ocitnou také litevský lit, lotyšský lat, estonská a švédská koruna, bulharský lev, maďarský forint a další valuty nových i starých členských států EU. Z výše zmíněných kandidátů však pouze Pobaltí má oficiálně připravený design „národních“, tedy rubových stran euromincí.

...
 

 



 

Mustafa Kemal a nové Turecko

Autor: Pavel Kopecký





Počet zobrazení: 241 Komentáře: 0 Více


Letos si připomínáme 90. výročí založení dávno neexistující Československé republiky. Její politický a stranický systém, složení obyvatelstva i výsostné hranice vzaly za své jednou provždy v roce 1938. Společný stát Čechů a Slováků, nejprve Národa československého, zanikl definitivně (?) před patnácti lety, tváří v tvář evropské integraci. Zatímco tedy generaci po svém ustanovení meziválečná ČSR hyne, nepřestává se dodnes hovořit o velikém, ne-li nehynoucím odkazu muže se lvím...
 

 



 

S Fiatem na věčné časy a nikdy jinak

Autor: Martin Mikeska

Historie lidových vozítek z Kragujevce



Počet zobrazení: 350 Komentáře: 0 Více


Poslední kus legendárního Stojadina sjel z montážního pásu v kragujevacké Zastavě jen pár týdnů po oslavě pětapadesátých narozenin této továrny. Tuzemskou výrobu automobilů, pro kterou se v roce 1953 v referendu rozhodli tehdejší tovární zaměstnanci, ukončil prodej továrny italskému Fiatu. Historie „srbského Detroitu“ se tak na dva roky přerušuje – v roce 2010 by po kompletní modernizaci montovny měly z montážních pásů začít sjíždět nové Fiaty.

Automobilová...
 

 



 

Není kozák jako kozák

Autor: Ondřej Klípa





Počet zobrazení: 294 Komentáře: 0 Více


Dnešní paravojenské organizace ruských kozáků mají pramálo společného s jejich historickými jmenovci. Zatímco první fungují jako náhražka v ideologické prázdnotě po rozpadu SSSR, původními kozáky byli uprchlí poddaní rolníci na Ukrajině. Zárodky jejich politické organizace pak sloužily jako základ ideje moderního ukrajinského státu.



Předchůdci ukrajinské státnosti

Někteří Rusové dodnes říkají Ukrajincům „chachli“...
 

 



 

Poetická zastavení v srdci východní Litvy

Autor: Josef Miškovský





Počet zobrazení: 149 Komentáře: 0 Více


Litva patří k zemím s velkým počtem menších měst, jejichž vzhled a atmosféra jsou provinční zpravidla v tom nejlepším slova smyslu. Jedním z takových nenápadných, příjemných a zajímavých litevských městeček je i Anykščiai, které se nachází ve zvlněné krajině východní Litvy nazývané Aukštaitija.



Jezera a bludné balvany

Krásu okolního kraje podtrhují hluboké listnaté, březové i borové lesy lemující malebný tok řeky...
 

 



 

Perperikon lze právem srovnat s Machu Picchu

Autor: Krasimira Marcholeva

Rozhovor s bulharským archeologem prof. Nikolajem Ovčarovem



Počet zobrazení: 165 Komentáře: 0 Více


Na počátku listopadu navštívil Prahu bulharský archeolog prof. Nikolaj Ovčarov, který se proslavil svými senzačními nálezy ve Východních Rodopech. Profesor Ovčarov se setkal se skupinou studentů Univerzity Karlovy a představil jim úspěchy bulharské archeologie za poslední desetiletí, které sám nazývá „zlatým věkem bulharské archeologie“. Svou přednášku věnoval kolegovi, rovněž světově proslulému archeologovi, profesoru Georgimu Kitovovi, který nedávno zemřel během svých výzkum...
 

 



 

Estonští emigranti a způsoby uchování jejich národní identity

Autor: Iivi Zájedová





Počet zobrazení: 152 Komentáře: 0 Více


Jednou z pozoruhodných etap novodobé historie estonského národa je emigrace v dobách sovětské okupace a s ní související vznik ostrůvků estonské kultury po celém světě. Estonci žijící v zahraničí udělali pro udržení své kultury mnohé, především zakládáním různých společností, škol a klubů, jejichž činnost přetrvává dodnes.



Hlavní podíl na udržení své kultury mají aktivity jako je festival ESTO a další festivaly nebo skautské tábory pořádané...
 

 



 

Islám a balkánští Slované

Autor: Michal Téra





Počet zobrazení: 351 Komentáře: 0 Více


Další přímou konfrontaci slovanského obyvatelstva a islámu přinesl až sklonek středověku. Od druhé poloviny 14. století pronikali osmanští Turci na Balkán a postupně obsazovali balkánské slovanské státy a tamní državy byzantské říše. Turecký postup usnadňovala slabost Byzance a rozdrobenost srbského a bulharského státu. Právě vnitřní krize těchto zemí a neschopnost jejich elit dopomohla Osmanům k dobytí značné části jihovýchodní Evropy.



Po ...
 

 



 

Kosovský kotel

Autor: Josef Oriško





Počet zobrazení: 157 Komentáře: 0 Více


Kosovo je příliš malé na to, jak velký problém pro Evropu představuje. Není to mírně podezřelé? Na kosovské téma vyšlo od skončení ozbrojeného konfliktu jen v naší zemi několik desítek publikací a množství článků. V měřítku bývalé Jugoslávie a zbytku světa počítáme publikace s kosovskou tématikou na stovky, o článcích nemluvě. Kosovem se zabývá celá řada oborů. Ve svém krátkém příspěvku se proto budu věnovat pouze problematice vztahů mezi nealbánskými etniky a většinovými Albá...
 

 



 

Jak vnímají Slovinci Trubarovo dědictví?

Autor: Aleš Kozár





Počet zobrazení: 44 Komentáře: 0 Více


Nejvýznamnějším literárním výročím je letos pro Slovince 500. výročí narození Primože Trubara (6./9. 6. 1508–28. 6. 1586), protestantského kazatele a zakladatele slovinského písemnictví. Zdá se tedy samozřejmé, že se k jeho postavě váže řada akcí a událostí, které mají jeho odkaz připomenout.



Zmiňme se alespoň o některých – byla otevřena velká výstava v Národní a univerzitní knihovně v Lublani ( Trubarjev in Ungnadov dar Evropi ...
 

 



 

Mateja Bizjak Petit – Le hlas

Autor: Lenka Daňhelová, Peter Kuhar





Počet zobrazení: 478 Komentáře: 0 Více

Mateja Bizjak Petit – Le hlas

Lenka Daňhelová, Peter Kuhar



Mateja Bizjak Petit se narodila roku 1969 v Lublani. Absolvovala střední pedagogickou školu, věnovala se loutkářství a vystudovala dramaturgii. Přestěhovala se do Francie, kde založila loutkové divadlo MALO a představila pět vlastních loutkových her. Dva roky působila jako asistentka režie v Centru loutkářského umění v americké Atlantě. Roku 2005 jí v Mariboru vyšla sbírka ...

 
   


e-mail: zc.dohcyvan@eckader copyright 2011 Navýchod