Warning: Creating default object from empty value in /DISK2/WWW/navychod.cz/www/visual-php-core/professional_1_7_9_732/opt/table.class.php(2) : eval()'d code(1) : eval()'d code(1) : eval()'d code on line 1 Navýchod.cz - Navýchod - Východ není sajůz!?
/bannery/3-2017.jpg./bannery/3-2017.jpg
/images/banner/banner_horni_2-new.jpg./images/banner/banner_horni_2-new.jpg
 

 



 

Aktuální otázka






Počet zobrazení: 48 Komentáře: 0 Více
v
Protože nás zajímá nejen samotné dění v zemích střední a východní Evropy, Pobaltí, Balkánu, Kavkazu a Střední Asie, ale také názory ostatních na ně, položili jsme dvě otázky několika lidem, kteří k němu bezpochyby mají co říct:

1. Kterou událost poslední doby považujete v oblasti na východ od Aše za nejpozitivnější a proč?

2. Která událost Vás naopak v poslední době v této oblasti nejvíce znepokojila...
 

 



 

Tradiční lidová zbožnost a magie

Autor: Jana Kulhánková





Počet zobrazení: 151 Komentáře: 0 Více

O rumunských upírech jsme už všichni slyšeli. Čeho se ale dodnes bojí a před čím se chrání další obyvatelé "divokého Balkánu"? V Bosně a Hercegovině, zemi, která je odpradávna kulturní křižovatkou a v níž se mísí islámská, křesťanská i židovská tradice, se především na venkově udržují lidové obřady či provozuje magie. Skoro to vypadá, že Bosňané (tedy muslimští Bosňáci, katoličtí Chorvati i pravoslavní Srbové) jsou vyloženě pověrčiví.

...
 

 



 

Chorvati, kteří vládli světu

Autor: Marijan Lipovac





Počet zobrazení: 214 Komentáře: 0 Více

Vládnou Chorvati světu? Tato otázka se zdá naprosto nesmyslnou, zejména když uvážíme, že se jedná o pětimilionový národ, jenž teprve roku 1991 začal bojovat za nezávislý stát, který dodnes trpí následky srbské agrese a problémů vnitropolitického i hospodářského vývoje v průběhu 90. let. Chorvati světu vládnou jedině v házené a v ženském lyžování. V politice světového významu dosáhl pouze vůdce socialistické Jugoslávie, Josip Broz Tito.

Fa...
 

 



 

Holocaust v okupované Jugoslávii

Autor: Daniel Putík





Počet zobrazení: 2082 Komentáře: 0 Více

V tomto článku navážeme na příspěvek o ustašovském holocaustu a připomeneme si tragické osudy srbských, černohorských, kosovsko-metohijských a makedonských Židů v rukou německých, italských, maďarských a bulharských okupantů...

Protižidovská opatření v Srbsku

Z hlediska dějin nacistické vyhlazovací po­litiky je Němci okupované Srbsko za­jí­mavé jako jakási pokusná laboratoř. Vo­jenskou správu, jež na území Srbsk...
 

 



 

''Vulkán'' za humny

Autor: Jakub Hloušek





Počet zobrazení: 118 Komentáře: 0 Více

Znáte ten pocit. Chystáte se korunovat svoji snídani řádně prope­če­ným volským okem, klepnete, skořápka se rozletí – a zlatý hřeb rituálu naruší nezapo­menutelný odér sirovodíku, který učiní kuchyni na půl dne neobyvatelnou.




Zdá se, že usedlíky z jihomakedonské vísky Kosel, rozprostřené na lesnatém úpatí Galičice, ta troška sulfanu ne...
 

 



 

Rupite a Baba Vanga






Počet zobrazení: 279 Komentáře: 0 Více




V jihozápadním Bulharsku, v Sandansko-Petričské oblasti, 8 kilometrů severo­vý­­chodně od města Petrič leží vesnice Ru­pite. Již mnoho let míří na úpatí zdejšího vulkanického vrchu Kožuch kroky tisíců Bulharů i zahraničních turistů. Táhne je sem jak vidina koupele v míst­ních lé­či­vých termálních pra­me­nech, tak především kostelík sv. Petky, jenž v mís­tech pro...
 

 



 

Renesanční člověk Dimitrie Cantemir

Autor: Milan Skála





Počet zobrazení: 125 Komentáře: 0 Více

Rumunsko je aktivní frankofonní zemí. Profrancouzská orientace prostupuje veškerou novodobou rumunskou politiku, a zvláště pak kulturu. Ve Francii studovali nebo žili i Rumuni, jejichž přínos světové kultuře přesáhl lokální rumunská měřítka. K nejvýznamnějším patří: M. Eliade, E. Cioran, T. Tzara, E. Ionesco, G. Enescu, C. Brâncuşi. Těmito celebritami však rumunský příspěvek světovému kulturnímu dědictví nezačal.


...
 

 



 

Předposlední kapitola života sestry Jany

Autor: Julie Jančárková





Počet zobrazení: 93 Komentáře: 0 Více

V Bohem zapomenuté osadě Medzilaborce, která se nalézá na východ­ním Slovensku až na hranicích s Polskem, byla po válce započata výstavba nového pravoslavného chrámu. Již v roce 1949 byla jeho nedo­kon­čená, dosud nevymalovaná stavba dominantou zničené vesnice. Uvnitř stálo pohyblivé lešení. Téměř vždy na něm bylo možné spatřit vysokou štíhlou ženu v tmavém oděvu a s malířskou paletou a štětci v rukou.


...
 

 



 

V proudu Rijeky minulostí i přítomností

Autor: Krešimir Međeral





Počet zobrazení: 169 Komentáře: 0 Více

Pohleď na město jak spí / Poslouchej nejkrásnější zvuk / Zatímco světla Kontinentalu / Odnáší Rječiny hluk... Tento úryvek z písně Světla Kontinentalu rijecké skupiny Belfast food nám mohou být melancho­lickým úvodem do atmosféry tohoto zvláštního města. Rijeka, po Záhřebu nejdyna­mič­tější chorvatské město, měla díky mnoha faktorům specifický historický a kulturní vývoj, jímž ovlivnila celé Chorvatsko.


...
 

 



 

O ruských veteránech a hrdinech

Autor: Michas Kukobaka





Počet zobrazení: 108 Komentáře: 0 Více

Často dnes slýcháme stížnosti veteránů druhé světové války na neúctu mladé generace. V dnešní době je zvídavému mladému člověku dostupné nepřeberné množství informací o historii země – předválečné, válečné i po­válečné. Zároveň nedá přílišnou práci zjistit, jak žijí naši bývalí „nepřátelé“ a spojenci v té dávné válce. Je snadné porovnat to, čeho dosáhlo naše pová­lečné pokolení za uplynulých 60 let, s úspěchy našich bývalých „nepřátel“. Nabízí nám to dostat...
 

 



 

Snažíme se vychovávat mladé rumunské politiky

Autor: Jan Kravčík

Rozhovor s Alexandrem Cumpănaşem, výkonným ředitelem Sdružení pro implementaci demokracie



Počet zobrazení: 38 Komentáře: 0 Více

Alexandru Cumpănaşu se narodil roku 1981. Studuje práva v Sibiu a mezinárodní vztahy a evropská studia v Bukurešti. Je spoluzakladatelem Sdružení pro implementaci demokracie (Asociaţia pentru Implementarea Democraţiei, AID) a od roku 2004 i jeho výkonným ředitelem.




Kdy a kým bylo Sdružen...
 

 



 

Oranžová revoluce ukázala, že Ukrajinci jsou Evropany

Autor: Ivana Skálová





Počet zobrazení: 225 Komentáře: 0 Více

Dne 18. března proběhla v prostorách Polského institutu v Praze panelová diskuze na téma Demokratizace na Ukrajině: možnosti česko-polské spolupráce. Jejími hosty byli poslankyně Evropského parlamentu Grażyna Staniszewska, senátor Edvard Outrata, velvyslanec ČR na Ukrajině Karel Štindl, politologové Grzegorz Gromadzki a Rafał Sadowski, poslanec Sejmu a místopředseda Polsko-ukrajinské parlamentní skupiny Marek Kuchciński, poslanec Petr Mareš a novinářka Petr...
 

 



 

Kolbudy – Naše? Vaše? Ničí?

Autor: Paùl Szczëpta





Počet zobrazení: 67 Komentáře: 0 Více

Kolbudy a okolí. Zlomyslně se říká, že je to „země nikoho“. Na mapě to nejsou ani Kašuby ani Kociewie. Žádná rodina z těch, které tu dnes žijí, tu nebydlela před válkou. Ptám se, co je to za kraj, a často slyším: Svobodné město Gdaňsk. To ale není žádný region, to je někdejší gdaňský městský stát, který navíc zanikl před 66 lety. Jaký je to tedy kraj?

 – Kašubský! tvrdí Mark Wałdoch, před­­seda místní, nedávno vzniklé pobočk...
 

 



 

Básně ukrajinského filmu

Autor: Jiřina Dvořáková





Počet zobrazení: 172 Komentáře: 0 Více

Ne každá východoevropská kinematografie se může pyšnit osobností, jakou byl pro Ukrajinu Oleksandr Dovženko. Ten patří vedle Sergeje Ejzenštejna a Vsevoloda Pudovkina k nejvýznamnějším tvůrcům němého sovětského filmu. Dovženkovy snímky (zejména Zvenyhora, Arzenál a Země) významně zapůsobily ve světě i doma. Čím?

Především lyrizujícím vyprávěním, v němž se obyčejné lidské osudy prostupují s pří­rodními silami a odvěkými l...
 

 



 

Tvorba Zorana Feriće: metastáze estetiky ošklivosti

Autor: Jan Kravčík





Počet zobrazení: 146 Komentáře: 0 Více

Jméno současného chorvatského spisovatele Zorana Feriće nepatří v českém prostředí mezi známé. A přitom je dílo tohoto autora v jeho vlasti úspěšné natolik, že ne neprávem můžeme Ferićův literární zjev v pro­středí chorvatském přirovnat k „fenoménu“ Michala Viewegha v kultuře české. Stejně jako Viewegh se i Ferić stal ve své zemi vzorem „úspěšného žijícího spisovatele” a zároveň součástí literární estrády.


...
 

 



 

To nejlepší z tatarské kuchyně

Autor: Jan Kravčík





Počet zobrazení: 186 Komentáře: 0 Více

Tatarská kuchyně je různorodá a zajímavá, neboť její vývoj nezůstal omezen pouze vlastními národními zvyklostmi, ale byla ovlivněna i kulinárními tradicemi ugrofinských etnik i kuchyní středoasijskou, čínskou a v neposlední řadě ruskou. Stejně jako u ostatních národů vyznávajících islám byla také tatarská kuchyně regulována náboženskými tradicemi, jež zakazují používání vepřového, ale prý i masa sokola či labutě, kteří byli považováni za posvátné ptáky. ...
 

 



 

Užupiská republika






Počet zobrazení: 97 Komentáře: 0 Více


Jde prý o poslední výspu romantiky ve Vilniusu, to pravé srdce Evropy či nejmenší stát na kontinentě. Republiku Užu­pis – doslova: „za řekou“ – vyhlásili na apríl roku 1997 obyvatelé stejnojmenné vilni­uské čtvrti.

Stát nacházející se pra­k­ticky v centru litevské metropole vznikl čás­tečně jako recese, částečně jako akt vzpoury a alternativa drahému a „ko...
 

 



 

Když si hrdinové vezmou dovolenou






Počet zobrazení: 258 Komentáře: 0 Více

Sedmý ročník mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět pořádaný společností Člověk v tísni při České televizi proběhne v Praze od 27. dubna do 5. května 2005, dále pak v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Kolíně, Liberci, Olomouci, Opavě, Ostravě, Pardubicích, Plzni, Rožnově, Táboře a Ústí nad Labem. Základní osou festivalu jsou hlavní soutěž, soutěžní kategorie krátkých forem a speciální kategorie...
 

 



 

Jak začíná každý etnický vtip? Ohlédnutím se přes rameno






Počet zobrazení: 249 Komentáře: 0 Více

Čemu se smějí v Polsku...

Premiér Miller je na návštěvě v zemědělském družstvu. Když se ocitne v houfu prasat, novináři z jeho doprovodu začnou okamžitě cvakat foto­aparáty. Premiér žertuje: – Ne abyste tam dali nějaký hloupý titulek typu „Miller a prasata“ nebo něco takového! – Ale kdepak, pane premi­ére! – odpovídají reportéři. Druhý den vy­jdou noviny s obrázkem Millera mezi prasaty a popiskem: „Miller (třetí zleva)”.

– Jak to, že Němci obs...
 
   


e-mail: zc.dohcyvan@eckader copyright 2011 Navýchod